Vím, že nevím jak to má být správně.

20. 04. 2012 21:53:29
http://www.tyden.cz/rubriky/veda/veda-a-my/predseda-akademie-ved-tvrde-kritizuje-pomery-v-ceske-vede_231796.html Současné hodnocení kvality výsledků vědecké práce a s tím spojeného financování vědy není ani korektní ani spravedlivé.

Pracuji jako pomocný vědecký asistent u nás i v cizině už od roku 1990. Financování vědy státem dnes probíhá přibližně tímto způsobem. A) Výzkumník má ideu nebo nápad jak by se dal vyřešit nebo pochopit jev, který má nebo by mohl mít dopad na naši společnost. B) Výzkumník si ověří, že má "známé nahoře", kteří mu pomohou se s jeho nápadem prosadit. Důležité! Bez "známých nahoře" nemá smysl žádat o státní peníze. C) Výzkumník sepíše žádost o státní peníze (proposal). V žádosti uvede finanční rozpočet, plán práce, předběžné výsledky výzkumu a odkazy na publikace, které potvrzují, že jeho výzkum je společensky důležitý, že jeho výzkum je v podstatě již hotový a že zbývá doplnit za pár miliónů Kč jen pár bezvýznamných detailů. Sepisování žádosti mu zabere polovinu pracovní doby a musí se přitom naučit správně používat spoustu ekonomických, právních a manažerských pojmů. Použití vědeckých pojmů je spíše na škodu. Důležité je, aby podchytil v žádosti "správné" módní trendy jako například "globální oteplování" a uměl je používat v kontextu který si posudková komise žádá. Nejtěžší částí žádosti bývá sehnat ty předběžné výsledky výzkumu. Nejčastějším řešením je, že výzkumník "ukradne" peníze z minulého grantu na to, aby mohl provést výzkum, který podpoří jeho budoucí výzkum. D) Grantová komise posuzuje: a) Jestli má žadatel ty správné "známé nahoře", b) jestli má žadatel dostatečný počet publikací v časopisech s dostatečným impaktním faktorem, c) jestli využití výsledků výzkumu odpovídají celospolečenskému trendu "znárodňování nákladů a privatizace zisků". Ale ani když výzkumník splní všechna předpokládaná a nevyřčená kritéria správně, nemusí mu komise grant přidělit. Výzkumník proto sepisuje žádostí několik, aby mu alespoň jedna vyšla. E) Sláva, výzkumník dostal od státu peníze na svůj výzkum. Ale ani teď nemá vyhráno. Pokud se výzkum ubírá "nesprávným" směrem, může výzkumník upadnout v nemilost u "známých nahoře" a grant mu může být kdykoli odebrán. http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vedec-vnikl-tajne-do-laboratore-a-manipuloval-se-vzorky-kolegu_231875.html V krajním případě může být výzkumník obviněn z defraudace peněz z minulého grantu.

Tak teď víme jak to přibližně funguje. Tušíme, že oficiální i neoficiálné kritéria hodnocení vědecké práce jsou v podstatě špatná. Například posuzovat výzkumníkovu práci podle toho jestli má nebo nemá vlivné známé či spíše zastánce přímo vybízí ke korupčnímu chování na nejvyšší politické úrovni. Podle rovnice: Já tobě grant a ty mě vědecké výsledky, které se mi politicky hodí. Nejde ani tak o jednotlivé výzkumníky ale o celé výzkumné ústavy a jejich "přežiti". Kritérium "publikuj nebo zhyň" je také v principu nesprávné. Vědci ve snaze publikovat za každou cenu dnes nabízí mnohonásobně víc informací než je společenská poptávka. Časopisy si nechávají od vědců platit za publikaci jejich práce, místo toho, aby jim platily autorské honoráře. Celosvětově vědci publikují denně tisíce článků ve stovkách časopisů a přitom skutečně důležité průlomové vědecké postupy či výsledky ve vědě, které potenciálně mohou být ekonomicky či vojensky využitelné, se utajují a do veřejných publikací se vůbec nedostanou. Dokonce i vědci z téhož oddělení si v boji o granty konkurují a své výsledky si navzájem utajují. Už neplatí "víc hlav víc ví" a "s čím si nevím rady s tím mi kolega rád pomůže". Za nejhorší ale považuji napojení soukromých zájmů na státem financované výsledky výzkumu. Je běžné, že stát financuje výzkum z jehož výsledků monopolně profituje soukromá firma. Stát zpět nedostane nic, dokonce ani daně z té firmy. Soukromé firmy si zadávají u státních výzkumných ústavů výzkumnou práci, kterou hradí daňoví poplatníci. Výsledky a využití výsledků takové práce ale patří firmám a často výsledky bývají z konkurenčních důvodů nebo právních důsledků veřejnosti utajené.

Bohužel nevím jak by rozdělování peněz pro vědu a výzkum mělo vypadat. Jsem si ale skoro jistý, že přidělování peněz vědeckým ústavům nepadělaným losováním by bylo spravedlivější a efektivnější než současný systém grantů a jejich pseudohodnocení. Losování totiž v principu umožňuje, aby se štastnou náhodou dostaly peníze i na "geniální" projekt, který ale tak moc předběhl svou dobu, že mu nikdo ze zkušených vědců v grantové komisi nerozumí. Takový projekt je v současném systému zaručeně vyloučený.

Autor: Vilém Mikula | pátek 20.4.2012 21:53 | karma článku: 7.99 | přečteno: 586x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Jaké nové obrazce v obilí se objevily v první půlce července?

Sezóna záhadných obrazců v obilí právě zažívá svůj vrchol. Jenže na místo tradičního anglického hrabství Wiltshire, letos dominuje anglické hrabství Hampshire a Francie. A jeden agrosymbol se už objevil i u nás v Česku.

20.7.2019 v 12:29 | Karma článku: 17.74 | Přečteno: 406 |

Julius Maksa

Smrtelné železniční přejezdy.

Není dne bez dopravní nehody na železničním přejezdu. Jak je možné přehlédnout trojitou dopravní značku a červeně blikající semafor? Liší se železniční přejezd od silniční křižovatky řízenou semafory? Pomůže dřevěná závora?

18.7.2019 v 20:29 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 447 | Diskuse

Dana Tenzler

Alkohol se nemusí jen pít - dá se s ním i hrát

Následující pokus na první pohled vypadá jako něco, na co přišel člověk pod přílišným vlivem alkoholu. Spálit peníze? Jak to, že bankovka neshoří? (délka blogu 10 min.)

18.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 415 | Diskuse

Libor Čermák

Čemu pomůže hromadné vniknutí do Oblasti 51?

V září 2019 se prý milion lidí chystá hromadně vniknout do tajuplné Oblasti 51. Jako aktivní záhadolog si ale nemyslím, že se jim zde podaří nalézt mimozemšťany. Ale myslím si, že k něčemu by to přeci jen mohlo být dobré.

18.7.2019 v 7:41 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 880 |

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 287 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1321
Zajímám se obecně o přírodní vědy, historii, ekonomii, sociologii a politologii. TOPlist Locations of visitors to this page

Najdete na iDNES.cz