Nejvyšší soud v ČR podatelna, Burešova 20, 657 37 Brno, Česká republika
Druh podání: První podání k soudu; Soudní agenda: Jiné podání; Nové podání, podávám jako fyzická osoba k Nejvyššímu soudu v ČR
Jiné podání podává žalobce fyzická osoba Vilém Mikula
na žalovaného právnická osoba: Česká biskupská konference (předseda kardinál Dominik Duka), Thákurova 3, 160 00 Praha 6, IČ: 00 54 08 38
Věc: Určující žaloba na takzvaný církevní majetek, který má být předán církvím. Tento proces je znám veřejnosti pod názvem restituce církevního majetku.
Text podání: Protože existují pochybnosti kdo je skutečným majitelem takzvaného církevního majetku podávám tuto určující žalobu, aby nejvyšší soud stanovil kdo je skutečný a právoplatný majitel tohoto majetku. Pochybnosti jsou založeny na názoru, že církev nemá na požadovaný majetek legální nárok; toto přesvědčení se opírá o záborový zákon pozemkové reformy z roku 1919 a zákon o revizi první pozemkové reformy z roku 1947. Církvím tudíž nebyl majetek nezákonně ukraden až po roce 1948 a proto nemají na jeho vydání legální nárok. Oproti tomu existuje opačný názor, že církvím byl majetek nezákonně ukraden až po roce 1948 a proto jim musí být vydán.
Závěrečný návrh: Navrhuji, aby Nejvyšší soud rozhodl kdo nebo která organizace nabyla takzvaný církevní majetek ve 20 tých až 40 tých letech minulého století legálně a v souladu s tehdy platnými zákony. Navrhuji , aby byly soudem předběžně pozastaveny převody tohoto majetku až do doby než soud rozhodne kdo je jeho právoplatný majitel.
Dodatek: Já sám jsem take účastníkem sporu, protože část takzvaného církevního majetku má být církvím předána v hotovosti z mých daní které platím ČR. Návrh určující žaloby podávám k Nejvyššímu soudu protože takzvaný církevní majetek je rozptýlen po celé ČR a Nevyšší soud má působnost po celé ČR. Navrhuji, aby u soudu svědčili zástupci státu, vlády a církví, kteří majetek v různých dobách spravovali či spravují. Dále pak historici a právní znalci.