www.jedendomov.cz

Toto napsal v příspěvku níže "kotzour" : "muži by sice mohli mít více práv ale rovněž až po narození dítěte. Snaha zprivatizovat ženskou dělohu mi přijde úchylná. Do porodu to právo má a měla by mít jen žena."  Zcela souhlasím.

Nikdo z rodičů není vlastníkem dítěte

Oba rodiče pomohli dítěti přijít na tento svět, oba jsou za něj zodpovědní, oba by měli o něm i rozhodovat.

Tak to je síla...

Ostatní zde už padlo (např. SYETEY_KOTZOUR) - takže jen k poslednímu "výpotku": můžete mi říct, jak jste přišel na to, že by chlap, který znásilnil ženu - násilný trestný čin, proti vůli ženy - měl mít vůbec nějaká práva, tím méně na dítě, které tímto odporným způsobem "zplodil"? Jak vůbec můžete zauvažovat nad tím, že by žena, která byla ZNÁSILNĚNÁ, měla být ještě, na základě nějakých ujetých práv, NAVÍC donucena výsledek něčeho, co jí způsobí následky psychické i fyzické a velmi pravděpodobně se negativně odrazí na jejím dalším životě, donosit? Protože onen dob*tek "projeví zájem"?

Pro lepší představivost,

ačkoliv jí máte evidentně nadbytek, ovšem evidentně jen z pohledu.... muže - kterému "to nehrozí"....Někdo by znásilnil Vaši ženu, nebo dceru - zletilou - předpokládám, že nezletilou byste byl schopen "ušetřit" (a pozor, to NIKOMU nepřeji!), jak byste nahlížel na tu situaci, na pachatele, který by projevil zájem o takto zplozené dítě? Kdyby ten nesmysl měl, nedejbože, oporu v zákoně, jistě byste se "s radostí" staral a koukal, jak psychicky i fyzicky zdevastovaná manželka, nebo dcera, odnosí plod trestného činu, možná pomýšlí na sebevraždu... apod.?

Darování života

Ona se těžko hledá analogie k poskytnutí svého těla ke zrození nového života. Tam, kde si žena dítě přeje, něco takového nemá potřebu řešit. Ale pokud si ho nepřeje?

Představte si, že matka dítě donosila, porodila, ale vychovává jej sama, protože otec nejeví zájem. Dítěti však v důsledku nějaké vady či nemoci selhávají ledviny játra a jediným možným dárcem je biologický otec dítěte. Podle vaší logiky by měla matka mít právo donutit otce dítěte, aby mu daroval jednu ledvinu či jaterní štěp - přece to jeho život bezprostředně neohrožuje, jde "jen" o nepohodlí a malé riziko komplikací a dítě bez toho nemůže dál žít. Měl byste stejný názor jako když jde o dělohu biologické matky?

Ma, ale...

dokud to dite neni na svete, rozhoduje o nem zena, ktera ho nosi.

Re: Ma, ale...

Má, tečka

.

Máte to nedomyšlené. Ale samozřejmě je strašné, že si veškerá práva uzurpují ženy. Muž by měl mít právo dítě nechtít a pokud je ochoten zaplatit potrat, pak by žena odmítnutím zbavila muže otcovských práv i povinností. Vzhledem k tomu, že potrat dnes téměř není nebezpečný, by to tak bylo správné pro obě strany.

sterilizace

Ve světě podle vaší představy by pro ženu bezpečí představovala jen sterilizace. Po pravdě, představa, že člověk devět měsíců  nosí dítě, které nechce, se všemi společenskými i zdravotními dopady, je naprosto odporná.

Odpověď je stejná...

...jako na otázku: Má otec povinnost odnosit dítě v těhotenství? Dokud nebudou stejné povinnosti, tak nemůžou být stejná práva. Plod je součást matčina těla nikoliv jejím výběrem, ale je to dáno realitou věci. Vašem modelu shází analogie a já vám jí dám. Je to jako by si muž zaplatil, že žena bude devět měsíců proti své vůli dělat něco co nechce a co jí omezuje. Zákon by byl - dle vás - jasný, otec si to zaplatil, tak žena nemá odvolání. Připadá vám to stále ještě normální? Váš model může fungovat max. u siamských dvojčat, kdy jedno může kompenzovat to druhé, protože aktivita jednoho znamená neaktivitu druhého.

povinnosti otce vznikají narozením dítěte

muži by sice mohli mít více práv ale rovněž až po narození dítěte. Snaha zprivatizovat ženskou dělohu mi přijde úchylná. Do porodu to právo má a měla by mít jen žena.

Re: povinnosti otce vznikají narozením dítěte

Kratka, ale vystizna odpoved, kotzoure

Žena rozhoduje

Prostě proto, že těhotenství má na ni mnohonásobně větší dopady než na otce.

Osobně nevím o tom, že bychom měli technologie, jak plod s placentou přenést do těla jiné ženy (či dokonce muže). V mnoha případech ani neumíme udržet plod s placentou v těle matky. Ale rád se nechám poučit. Kdyby to šlo, tak by to samozřejmě bylo ideální řešení.

Nemluvě o tom, že pro ženu těhotenství znamená nesporně větší zdravotní riziko, než potrat. Nemluvě o tom, že ji minimálně tak na 3 měsíce vyřadí z práce, studia, kariéry (i kdyby hned po porodu převzal péči otec, tak její organismus se z toho bude nějakou dobu vzpamatovávat - a to počítám jen 6 týdnů před a 6 týdnů po).

A už vůbec nemluvě o potenciální zneužitelnosti celého postupu s použitím šikanózního návrhu a problému, jak to celé stihnout projednat během pár týdnů, během kterých lze reálně interupci provést.

Prostě, když chlap chce dítě, má si najít takovou, která ho chce s ním, a chovat se k ní tak, aby si to nerozmyslela.